3. kapitola - Rozhodnutí

Em tuhle noc už neusnula. Hvězdy a myšlenky ji udržovaly vzhůru až do rána. Necítila se nějak nejlépe. Očekávala každou chvíli příchod ředitele, ředitele Školy čar a kouzel. Rozhodla se že…
 „Dobré ráno, slečno,“ pozdravil profesor Brumbál.
 „Dobré?“
 „Každý den je jen takový, jaký si ho uděláme. Věřte na osud, a jste tu zbytečně,“ odvětil rázným, ale zároveň milým hlasem.
 „Já… Omlouvám se.“
 „Omluva za nic. Ztrácíte čas věcmi, které jsou velice nedůležité. A ty, které by stály za pozornost, necháte proplout kolem sebe. Ale vy víte, že jsem tu kvůli jedné věci. Jednomu slovíčku, které má možnost změnit váš svět,“ odmlčel se.  
 Nastalo takové ticho, které Em ještě nezažila. Slyšela tlukot svého srdce, hlas ze svého nitra. Nic než jen ticho a ona ho měla za úkol přerušit odpovědí, kterou sama neznala.
 „Já nevím,“ řekla náhle.  
 „Každá mince má dvě strany. Nic víc ale ani nic míň. Vaše rozhodnutí je jako mince. Musíte ji položit jednou stranou navrch, a dál se budou věci řídit podle toho.“
 „Zůstanu,“ přerušila ho najednou dívka, „už nemám co ztratit.“
 „Dobrá tedy. Vítejte ve Škole čar a kouzel, slečno Emily. Přes prázdniny budete pomáhat některým profesorům, ukáží vám náš, tedy teď už i váš svět. Co všechno je zde možné i nemožné. Kdykoliv budete něco potřebovat, ze začátku jsem tu vždy pro vás. A teď už se brzy uzdravte, ať se můžete dát do práce, která na vás čeká, a věřte mi, nebude to vůbec jednoduché,“ promluvil velice klidným hlasem Brumbál a odešel velkými dveřmi.